Daniel Kahneman

Hlavní myšlenky

• Systém 1 rozhoduje rychle, automaticky a bez námahy; Systém 2 je pomalý, vědomý a líný zapojit se. Většina každodenních rozhodnutí patří Systému 1. Názvy převzal od Stanoviche a Westa, jak sám uvádí.
• S Amosem Tverskym popsal systematická kognitivní zkreslení a založil výzkum, za který dostal Nobelovu cenu za ekonomii (2002).
• Sebejistota není důkaz správnosti — „to, co vidíš, je všechno, co je“ (WYSIATI).

Co si bereme

Počítáme s tím, že odpovědi v testu jsou spíš racionalizací rychlého soudu než jeho příčinou. A držíme se jeho poznatku, že jistota není důkaz kvality rozhodnutí — proto neměříme, jak správně ses rozhodl, ale odkud tvé rozhodnutí vyrůstá.

Co děláme jinak

Kahneman zkoumal jak rozhodování selhává; nás zajímá odkud rozhodnutí vyrůstají. Zkreslení nejsou vrstva — jsou to brýle, přes které všechny vrstvy koukají.

Doporučené knihy

• Thinking, Fast and Slow (2011), česky Myšlení rychlé a pomalé
• Noise (2021, s Sibonym a Sunsteinem), česky Šum

Zdroje

• Tversky, A., & Kahneman, D. (1974). Judgment under uncertainty: Heuristics and biases. Science, 185, 1124–1131.
• Stanovich, K. E., & West, R. F. (2000). Individual differences in reasoning. Behavioral and Brain Sciences, 23, 645–665 — původ názvů Systém 1 a Systém 2.
• Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. Farrar, Straus and Giroux — WYSIATI.
• Nobelova cena za ekonomii 2002, zdůvodnění: „za integraci poznatků psychologického výzkumu do ekonomie“. Tversky se jí nedožil; cena se neuděluje posmrtně.