Metodologie

Šest motivačních vrstev

Framework Why We Decide rozlišuje šest vrstev motivace. Nejsou to typy lidí — jsou to zdroje, ze kterých rozhodnutí vyrůstají. Každý z nás používá všechny; liší se jen poměr a kontext.

• Přežití — strach, trest, bezpečí. Rozhoduji se tak, abych ochránil sebe a své blízké.
• Prospěch — vlastní zisk, výhodnost. Rozhoduji se podle toho, co mi volba přinese a co mě bude stát.
• Vztahy — láska, přijetí, loajalita. Rozhoduji se s ohledem na lidi, na kterých mi záleží.
• Řád — pravidla, odpovědnost, instituce. Rozhoduji se podle toho, co je dané a domluvené.
• Principy — svobodná dohoda, lidská práva, férovost. Rozhoduji se podle zásad, které platí pro všechny.
• Integrita — autenticita, univerzální hodnoty. Rozhoduji se v souladu s tím, kdo jsem a čemu věřím.

Vrstvy volně navazují na vývojové modely morálního usuzování (Kohlberg, Kegan), ale nejsou stupně vývoje ani stupnice zralosti. Jsou to různé zdroje rozhodnutí; žádný z nich nedělá lepšího člověka.

Jak test funguje

Test tvoří jednadvacet krátkých příběhů — tři z každé ze sedmi oblastí života: partnerství, rodina, rodičovství, práce, podnikání, společnost a každodenní život. U každého:

1. si přečteš příběh s rozhodnutím,
2. rozhodneš se: ano / ne,
3. vybereš 1–2 důvody ze šesti nabídnutých — každý reprezentuje jednu vrstvu.

Když ti žádný z nabídnutých důvodů nesedí, můžeš to říct. Taková odpověď se počítá do průchodu i do pokrytí oblastí, ale nepřidá bod žádné vrstvě — výsledek pak stojí na menším podkladu a říká ti to.

Odeslanou odpověď už nejde změnit a k předchozím dilematům se vrátit nelze.

Klíčové je, že rozhodnutí samotné se nehodnotí. U Heinzova dilematu není správná odpověď „ukrást“ ani „neukrást“ — zajímá nás jen důvod, který tě k rozhodnutí vede. Některá dilemata mají společensky očekávanou odpověď, třeba nalezená peněženka. Nevadí to: nehodnotí se, co jsi vybral, ale proč — a obě možnosti mají šest poctivě napsaných důvodů.

Jak vzniká výsledek

Hlavní vybraný důvod přináší své vrstvě celý bod, druhý důvod polovinu. Výsledek je procentuální zastoupení všech šesti vrstev — tvůj morální kompas — doplněný o rozpad podle oblastí života. Stejný člověk se totiž ve vztazích často rozhoduje jinak než v práci.

Procenta jsou podíly na součtu udělených bodů, ne podíly rozhodnutí: kdo u části dilemat vybere druhý důvod, má jiný jmenovatel než ten, kdo vybírá jen jeden.

Když dvě nebo více vrstev skončí na stejné hodnotě, výsledek je uvede všechny a žádnou z nich nepovýší. Shoda se neláme na jednu vítěznou vrstvu.

Váhy a délka průchodu jsou rozhodnuté. Interpretační texty u vrstev jsou pracovní verze a budou se zpřesňovat.

Co dalšího ve výsledku najdeš

Vedle hlavního profilu ukazuje výsledek čtyři doplňkové pohledy. Popisují, co jsi v tomto průchodu udělal — nejsou to další skóre ani diagnóza a každý má u sebe vlastní omezení:

• Kohlbergovo čtení — nakolik se struktura tvých vybraných důvodů podobá stadiím morálního usuzování. Kóduje se text důvodu, ne ty; část důvodů zůstává nezařazená a výsledek to přiznává.
• Tempo — kde ses rozhodoval nejrychleji a nejpomaleji. Rychlost neříká nic o kvalitě rozhodnutí a nepřevádíme ji na „Systém 1 a 2".
• Změna a ponechání — kolikrát tvoje rozhodnutí měnilo situaci a kolikrát ji nechalo být. U dilemat se dvěma zněními otázky navíc ukazujeme, jak odpovídali ostatní — pokud už je pro obě znění dost dokončených průchodů téže verze obsahu. Je to popisný rozdíl, ne důkaz vlivu znění.
• Důvod a rozhodnutí — které vrstvy u tebe obhájily „ano" i „ne", a jestli se konečná odpověď lišila od prvního kliknutí. Proč se lišila, ze záznamu nepoznáme.

Limity

• Test pracuje s deklarovanými motivacemi — měří, jak své rozhodování vidíš ty sám.
• Jednadvacet dilemat je startovní rozsah; profil zpřesní až větší banka otázek.
• Výsledek je momentka, ne trvalá nálepka. Profil se vyvíjí s životní situací.